• vdechnutí cizího tělesa (například také zvratky)
• prudká alergická reakce
• poranění hrudníku (např. zlomeniny žeber)
• ožehnutí dýchacích cest
• vdechnutí jedovatých par, otravy
• plicní onemocnění
• utopení
• úraz elektrickým proudem nebo bleskem
• často to bývá upadnutí do hlubokého bezvědomí, kdy je neprůchodnost dýchacích cest způsobena zapadlým jazykem

Jak nejrychleji zkontrolovat, jestli zraněný dýchá?

• zkontrolujeme, zda je slyšet nebo cítit vydechovaný vzduch
• přiložíme tvář nebo dlaň k ústům
• zkontrolujeme pohmatem, zda se hrudník zvedá (přiložíme ruku na hrudník a břicho)
• u člověka, který nedýchá, je kůže nejdříve červená
• po několika desítkách sekund nastupuje promodrání
• po 90 sekundách promodrávají ušní boltce, nos, rty, brada, konce prstů
• po dalších 90 sekundách postupně celé tělo
• do 2-3 minut ztrácí postižený vědomí a zastavuje se mu srdce

Jak se dělá umělé dýchání?

• postiženého položit na záda (nikoliv při podezření na poranění páteře)
• otočit hlavu na stranu a otevřít ústní dutinu
• vyčistit ústní dutinu a odstranit nečistoty (včetně umělého chrupu)
• zaklonit hlavu, zvednout bradu, otevřít ústa a uvolnit zapadlý jazyk
• zkontrolovat, jestli člověk nezačal sám dýchat

!POZOR!

Pokud máme podezření na zranění páteře, postiženému nesmíme hlavu zaklánět. Průchodnost dýchacích cest se zajišťuje vysunutím spodní čelisti.

• pokud dýchá pravidelně, uložit do stabilizované polohy a kontrolovat, zda je dýchání dobré
• pokud nedýchá nebo má zřetelné těžkosti, zahájit umělé dýchání
• nadechnout se a široce otevřít svá ústa a přiložit je na ústa raněného tak, aby nikde neunikal vzduch ven
• stisknout pevně nos a vydechnout vzduch do úst
• přitom pozorovat hrudník postiženého
• pokud se nadzdvihl znamená to, že vzduch pronikl až do plic
• pak oddálit ústa a nechat proběhnout samovolný výdech
• pokles hrudníku ukazuje, že vzduch volně uniká z plic a není zde tedy překážka
• opakujeme úkon tempem přibližně 12 až 16 krát za minutu
• u raněného dítěte je frekvence přibližně 20 krát za minutu a objem vdechovaného vzduchu musí být menší
• každý vdech by měl být plynulý a trvat asi 2 sekundy
• při rychlejším vdechu bude odpor dýchacích cest větší a umělé dýchání bude méně účinné
• po první sérii nos uvolnit
• zkontrolovat, jestli zraněný sám dýchá
• pokud ne, vše opakovat a dodržovat frekvenci
• pokračovat až do obnovení dýchání nebo do příchodu lékařské pomoci
• po určité době vždy kontrolovat, zda raněný dýchá sám či nikoli
• během umělého dýchání kontrolovat také, zda postiženému tluče srdce
• pokud ne, zahájit masáž srdce a pokračovat v umělém dýchání

  A co dýchání z úst do nosu?

• je výhodné, pokud je zachráncem dítě, protože to má většinou problém s utěsněním úst dospělého
• používá se také při neodstranitelné překážce v ústech nebo při jiných problémech s otevřením úst
• probíhá stejně jako z úst do úst
• tentokrát však místo nosu musí být pevně zavřená ústa
• to lze způsobit tlakem na dolní čelist

• je zapotřebí vždy přemýšlet o tom, k jakému účelu obvaz slouží, zda má zastavit krvácení, zabránit infekci nebo znehybnit končetinu
• většinou je zapotřebí vhodně improvizovat z věcí, které máme u sebe
• na otevřenou ránu přikládat vždy sterilní krytí, je zapotřebí zachovat čistotu
• po celou dobu, kdy je postižený ošetřován, je nutné s ním být v kontaktu, uklidňovat ho